PLATÓNOVA TĚLESA

PLATOSNKÉ TĚLESO

V geometrii se jedną o konvexní mnohostěn (polyedr) v prostoru tj. Z každého vrcholu vychází stejný počet hran a všechny tvoří shodné pravidelné mnohoúhelníky.

Trojrozměrných platónských těles je pět: 

Čtyřstěn 

Krychle (pravidelný šestistěn)

Osmistěn

Dvanáctistěn

Dvacetistěn

Platónská tělesa byla známa již ve starověku. Nazývají se podle řeckého filosofa Platóna (427-347 př. n. l.), který krychli, osmistěn, čtyřstěn a dvacetistěn považoval za představitele čtyř základních živlů: země, vzduch, oheň a voda. Dvacetistěn byl představitelem jsoucna neboli všechno, co existuje. 

Eukleidés napsal knihu ve, které matematický popisuje platónské tělesa v základech. Jedná se o poslední knihu XIII, která je věnována jejich vlastnostem. Euklid našel poměr průměru opsané kulové plochy s délkou hrany pro každé Platónské těleso. 

Johannes Kepler použil tyto tělesa tak, že je vložil mezi 6 známých to planet v té době. A tělesa znázorňovali vzdálenost mezi jednotlivými planety. 

Mezi Merkur a Venuši dal osmistěn.

Mezi Venuši a Zemi dal dvacetistěn.

Mezi Zemi a Mars dal dvanáctistěn.

Mezi Mars a Jupiter dal čtyřstěn.

Mezi Jupiter a Saturn dal krychli.

PŘÍRODNÍ VĚDY

Platónská tělesa se objevují běžně v současné krystalografii, krystalochemii a molekulární fyzice a chemii. 

Mnoho krystalů (sfalerit, kuchyňská sůl, fluorit atd..) co mají vysokou symetrií krystalové mříčky nabývají platónských těles.